A Ale - souborný název pro svrchně kvašená piva britského stylu, barva je obvykle jantarová, chuť hořká, až nasládlá, ale může být i nakyslá, případně ovocná Alt - svrchně kvašená piva, zrají za studena 3 - 8 týdnů, barva je od světlé po tmavou, či bronzovou, pivo je jemné, lehce nahořklé a má chuť lehce praženého sladu, výskyt: Německo Amber - moderní označení pro ale, zdůrazňující barvu - patří sem belgická speciální piva či americká piva ale B Belgická piva ale - belgické ale je obdobné britského ale, ale je více kořeněné a živější (barva obvykle jantarová, svrchně kvašená s nižším obsahem alkoholu). Bílé pivo - bílé pivo je totéž co pšeničné, oba pojmy se zvláště v Německu pletou (Weissbier - Weizenbier). Rozdíl mezi nimi je nepatrný, zatímco Weizenbier má podíl pšeničného sladu nad 50%, Weissbier má mít dle kategorizace mezi 30-ti až 50-ti procenty pšeničného sladu. Bok - spodně kvašená piva s vyšším obsahem alkoholu, se sladovou sladkostí C Cider - osvěžující alkoholický nápoj, vyráběný řízeným kvašením jablečného moštu. Nápoj je populární především v západní Evropě (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), v Česku byl donedávna prakticky neznámý. Cider není ani pivo, ani víno, ale mošt. D Dortmunder - spodně kvašený ležák jako plzeňské, odlišuje se trochu plnější barvou, menším podílem chmele a torchu jemnější plnější chutí, v Nizozemsku se nazývá Dort, ale je o něco sladší a s vyšším obsahem alkoholu Duvel - těžké belgické pivo, svrchně kvašené, silně alkoholické s ráznou chmelovou hořkostí, pije se studené i při pokojové teplotě. E F Faro - lambiek - spontálně kvašené pivo, do něhož se přidává cukr, aby přesladil nakyslé pivo, existují i směsová piva ze svrchně kvašených sladkých piv a lambieku Filtrování - proces, při kterém dochází k čištění (odfiltrovávání) piva od kvasinek Frambozen – jedná se o malinový lambik, který se servíruje v šampuskách G Gueze - směs ze starého a mladého lambieku, která se dále vyvíjí ve sladkokyselé pivo (živější než lambiek) H Hvozdění - proces, při kterém dochází k sušení sladu (vyklíčené obilniny) Hvozdy - místo, kde dochází k sušení sladu, jsou to v podstatě sušárny CH Chmel - Chmel otáčivý (Humulus lupulus) je popínavá rostlina (ze stejné čeledi jako konopí), chmel je základní surovinou k výrobě piva. Chmelové granule - čistě rozemletý přírodní produkt (chmel) nedotčený chemickými úpravami, zbavený nežádoucích nečistot Chmelový extrakt - získává se fyzikálně nebo chemicky vyluhováním některých látek obsažených v chmelových hlávkách, je to zpracovaná suroviny (chmel) I India Pale Ale - zkráceně IPA je styl piva v rámci Pale Ale stylu. Poprvé byl uvařen v Anglii v 18. století. Vzniklo díky potřebě vyrobit takové pivo, které vydrží dlouhou cestu k největší britské kolonii - Indii, kde byla zásobována místní úřednická britská vláda a armáda. Vzhledem k dlouhé cestě tak bylo zapotřebí vytvořit pivo, které vydrží dlouhou trasu, než se dostane ke svým spotřebitelům, neboť se pivo při dlouhém transportu a vysokých teplotách tropických moří rychle kazilo. J Ječné víno - silné svrchně kvašené pivo, světlé i tmavé K Kölsch - svrchně kvašené pivo, pojmenováno dle Kolína nad Rýna, světlé, jemné a lehké pivo se silným obsahem oxidu uhličitého, s malým obsahem pšeničného sladu, zklidňuje žaludek Kouřové pivo - kouřová piva se vyrábějí tak, že slad se suší kouřem nad kouřem ze dřeva či rašeliny, jsou to spodně nebo svrchně kvašená piva, charakterizuje je kouřová chuť Kvasnice - jednobuněčné organismy, používané ke kvašení L Lambiek - spontálně kvašené pivo, nakyslé pivo vyřené z 30% z pšenice, zraje v dubovém sudu, obsahuje málo alkoholu a většinou se dochucuje ovocem Lapulin - žlutý prášek obsažený v hlávce chmele, obsahuje chmelové pryskyřice, chmelové sílice a chmelové polyfoly. M Mladina - meziprodukt při výrobě piva vzniklý povařením sladiny a chmele Mladinová pánev - varný kotel, ve kterém se sladina povaří a přidává se chmel, výsledkem je mladina Mláto - bláto užívané jako krmivo pro zvířata se spoustou výživných látek, vzniká usazením pevných složek na dně szezovací kádě po ukončení rmutování Münchener - mnichovké pivo je bavorská varianta ležáku ve světlé i tmavé verzi, tavá verze je v Německu známá také jako dunkel, je to lehce sladové pivo s neutrální chutí N O Ovocné pivo - soubor piv s přídavkem ovoce, základem bývá lambiek, geuze nebo obyčejné svrchně kvašené pivo, nejčastěji se přidává černá tešeň (kriekú, maliny, jablka, borůvky, banány (chutě jsou rozdílné) P Pasterizace - krátké zahřátí piva, kterým se přeruší mikrobiologické aktivity v pivu (na 65°), čímž se prodlouží trvanlivost piva Pilsener - plzeňský typ piva, spodně kvašené s výraznou chmelovou hořkostí a lehkou sladovostí, řada piv je plných, ale některá jsou spíše lehčí neutrální Pšeničné pivo - v belgické formě jde o pivo z nesladované pšenice za přidání bylinek, kořené a pomerančové kůry, německá varianta je bez dalších přísad. Další varianty existují ve verzi s kvasnicemi (zakalená) ale také ve verzi filtrované (čistčí - kristalú), piva jsou lehce nakyslá a osvěžující Q R Rmut - řídká kaše, která vzniká po uvaření sladu s vodou Rmutovací pánev - kotel, ve kterém se zahřívá a vaří rmut Ř S Skotské pivo ale - plné a zakulacené pivo, většinou hodně tmavé, sladké a se sladovou praženou příchutí, hodně jsou tato piva produkována v Belgii Slad - naklíčené a následně usušené obilky ječmene nebo pšenice, surovina k výrobě piva Sladina - extrakt z mletého sladu po odstranění mláta, je to tekutina, která odtéká ze szezovací pánve po usazení mláta Sladování - proces přípravy ječmene před výrobou piva, po naklíčení vzniká slad Sladový extrakt - soubor rozpustných látek v pivní mladince, podle druhu je jeho obsah v rozmezí 3 - 18% Speciální pivo - piva většinou z malých pivovarů, které nelze úplně zařadit do nějkterých ze skupin, často nejvíce se blíží belgickým ale Spilka - kvasírna, mísno, kde dochází ke kvašení mladiny Stout - silné, tmavé pivo s příchutí spáleného sladu, s hustou pěnou a hořkou, sladkou nebo suchou chutí Š Šrot - viz mláto T Trapista - svrchně kvašená piva, blížící se belgickým typům ale a ječným vínům, existuje cca jen 6 firem, které tato piva vyrábějí Ť U V Varna - velká místnost s obrovskými měděnými kotli cibulovitého tvaru, ve ktreré dochází k vaření piva Vlámské hnědé pivo - svrchně kvašené pivo z Belgie, červenohnědá barva, zraje 1 rok či více a řeže se pak s mladým pivem, chuť je lehce sladkokyselá, alkohol kolem 5% Vystírací pánev - kotel, ve kterém se smíchá a povaří rozemletý slad s vodou W Weizenbier - pšeničné pivo (z němčiny) X X-BEER 33 - nejsilnější české pivo, co do obsahu alkoholu Y Z Ž |